Díl druhý – NOVÝ ŠUMBURK

(nebo také Šumná, velmi rozšířený a používaný nesprávný název)

Rozhodnutí založit hrad učinil Vilém za Šumburka patrně roku 1431. Tehdy seděl se svým bratrancem Alešem na hradě Perštejně u Klášterce nad Ohří. Pro stálé spory však tento stav bratrancům nevyhovoval a tak si statek v říjnu 1431 rozdělili. Vilémův hrad stál již roku 1435 a dostal název Nový Šumburk. S ohledem na dobu vzniku byl kladem maximální důraz na kvalitu opevnění, v podstatě lze dle stavebně-historických údajů hrad označit za strohý vojenský objekt, u nějž byl kladen maximální důraz na bezpečnost. Poloha na osamělém dominantním vrcholu, mohutný donjon navazující spíše na obytné věže venkovských tvrzí, minimum architektonických detailů a velmi důrazné opevnění vstupu, to vše tento názor podporuje. Jeho obytná funkce zůstala značně potlačena.

Vilém prodal roku 1449 hrad Vilémovi z Ilburka, který jej však musel již roku 1453 přenechat bratřím z Fictumu na umoření svých dluhů. Fictumové se zasloužili o obnovu a přestavbu hradu, a to i s ohledem na rozšíření jeho obytné složky. Přesto však panstvo jevilo o Šumburk v průběhu klidného 16. století jen malý zájem a někdy kolem roku 1550 byl téměř celý hrad zničen požárem a zřejmě již nebyl jako sídlo majitelů panství nikdy obnoven. Jako pustý je hrad poprvé popisován na počátku 17. století.

Z hradu se dodnes dochovaly výrazné zříceniny donjonu, hradeb horního hradu s hranolovými baštami a hospodářských budov. Velmi zajímavé je opevnění třetí brány s obezděným příkopem.

Pro návštěvu krásného Nového Šumburku, který se nachází asi 3,5 km jihozápadně od Klášterce nad Ohří doporučujeme cestu podle řeky Ohře k úpatí Klášterecké hory. Výstup ke zřícenině není tak náročným podnikem, jak by se s ohledem na hrozivý vzhled vysokého kopce dalo očekávat. Odměnou Vám bude panoramatický rozhled po okolní velmi hezké krajině, který se Vám zajisté vryje hluboce do paměti.