Ve správě LS Klášterec je jedna režijní honitba – Jelení Hora, která se nachází ve vyšších částech Krušných hor nabízející možnost lovu jelení zvěře. Výměra honitby činí 2.420 ha. Normovaný stav jelení zvěře je 23 ks. Roční odstřel se pohybuje okolo 60 ks a z toho trofejové je zhruba 10 ks. Lesní správa nabízí možnosti poplatkového odlovu vysoké zvěře. K lovu je oprávněn pouze lovecký host, který má u sebe lovecký lístek, potvrzení o povinném pojištění proti následkům škod způsobenými výkonem práva myslivosti, zbrojní průkaz a průkaz zbraně (§ 46 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb. O myslivosti, v účinném znění). Každému loveckému hostu se přidělí lovecký průvodce a vystaví povolenka k lovu.

Přezimovací obůrky

• Výsluní I 
• Výsluní II
• Kovářská
• Černý potok
• Dolský mlýn

Účel a funkce

Spárkatá zvěř, zejména jelení, působí nejzávažnější škody na lese v zimním a na počátku jarního období. Jedná se o zimní ohryz lesních porostů I. až III. věkové třídy, mající za následek trvalé závažné znehodnocení dřevní hmoty, a intenzivní okus lesních kultur. Přitom jsou tyto škody převážně koncentrovány na zimních stávaništích zvěře.

Významným prvkem ochrany lesa řešícím snížení až vyloučení škod spárkatou zvěří za toto období  jsou přezimovací obůrky pro zvěř. Jsou budovány v horských oblastech s využitím příznivé konfigurace terénu, vhodné skladby dřevin, věku a stavu lesních porostů, zpravidla na lokalitách přirozené zimní koncentrace zvěře.

Zvěř je uzavřena v přezimovacích obůrkách od počátku zimního období (zpravidla od začátku prosince) až do nástupu vegetace (zpravidla do první poloviny května) a je zde kvalitně krmena. Soustředění v obůrkách umožňuje i soustavnou ochranu zvěře před zneklidňováním lidmi i psy (stres se projevuje zvýšenými škodami), veterinární dohled i případný odstřel k chovu nevhodných jedinců. Jedná se tedy o kombinaci omezení pohybu zvěře s kvalitní zimní péčí o ni. Tím, že je zvěř izolovaná v přezimovacích obůrkách nemá možnost působit škody na lese v rozsáhlých sběrných oblastech.

Zásadní skutečností však je, že přezimovací obůrky nemohou řešit škody způsobené neúnosnými stavy jelení zvěře.

Umístění a rozloha přezimovací obůrky, sběrná oblast

Správné umístění přezimovací obůrky je rozhodující pro její efektivnost. Výběr lokality je velmi náročný a vyžaduje dobrou znalost chování zvěře v dané oblasti. Přitom je nutno dát přednost komplexnímu řešení celé oblasti, jedna samostatná přezimovací obůrka vesměs není efektivní.

Ideální terénní konfigurace pro umístění přezimovací obůrky je v dolní části dlouhých a hlubokých údolí na horských úbočích, kde jsou pro zvěř jednotlivá údolí prakticky oddělena. Jak ukázaly praktické výsledky provozu mnoha obůrek na našem území, není tato konfigurace terénu podmínkou pro dobrou funkci obůrky, protože významnou úlohu pro uzavření maximálního podílu populace jelení zvěře hraje její lákání do obůrky. Všeobecně je doporučováno využití původního dobře umístěného a zvěří hojně navštěvovaného krmeliště na zimních stanovištích. Pokud je budováno zařízení nové je vhodné krmeliště zřídit o rok dříve než oplocení objektu.

Výměra přezimovací obůrky je doporučována 6 – 10 ha, maximálně 20 ha, pro kapacitu 50 – 60 kusů jelení zvěře. V obůrce má zaujímat převážnou část výměry les, má zde rovněž být louka nebo políčko pro zvěř. V současné době je kladen vysoký důraz na kvalitu, umístění a rozlohu mladého porostu sloužícího jako kryt pro zvěř. Kostra porostu musí být dostatečně mechanicky chráněna proti zimnímu ohryzu. Musí tam být tekoucí voda (potok) a ke krmelišti zpevněná přístupová cesta.

Expozice lokality není rozhodující. Důležité je, aby v blízkosti obůrky nebyly frekventované turistické nebo veřejné komunikace, které by zvyšovaly nebezpečí vyrušování a stresu zvěře.

Jako sběrnou oblast přezimovacího objektu označujeme oblast honiteb, ze kterých se do přezimovací obůrky stahuje zvěř na zimní období. Děje se tak přirozenou migrací s příchodem zimy (napadením sněhu) a hlavně lákáním pomocí vnadění vhodnými krmivy. Rozloha sběrné oblasti se pohybuje v tisících hektarů. Ve sběrné oblasti je také nezbytné vyřadit s provozu všechna krmeliště pro daný druh zvěře.

Oplocení a vybavení přezimovací obůrky

Oplocení přezimovacího objektu musí být pro zvěř neprostupné. Provedení oplocení by mělo odpovídat době, po kterou má být objekt funkční. Životnost kombinovaného oplocení z pozinkovaného pletiva a žerdí se sloupky na betonových patkách je 30 i více let.

V oplocení přezimovacího objektu jsou 2 – 4 vrata, která jsou zpravidla dvoukřídlá s kovovou kostrou, musí být dobře uzamykatelná a dostatečně odolná proti násilnému vniknutí. Je naprosto nevhodné, aby kromě zamykatelných vrat existoval také přelez nebo schůdky.

Pro dodatečné vnikání zvěře do obůrky, po uzavření vrat, slouží záskoky nebo tzv. „vlezy“ (průlezy), které jsou prostupné pouze dovnitř. V mnoha přezimovacích obůrkách perfektně slouží v zemi vybudované záskoky. Zejména ve svažitých terénech je konstrukce záskoků nenáročná a levná.

Rozhodující význam má v obůrce krmeliště, které se má sestávat z:

• dostatečně velkého zásobníku pro objemové krmivo (seník), s kapacitou podle počtu uzavřené zvěře a možnosti doplnění v průběhu zimního období. Zásobník je vybaven žebřinami (jeslemi) v dostatečné šíři, podle počtu zvěře a krytý střechou
• zásobník jadrného krmiva, který může být v jednom celku se zásobníkem objemového krmiva, s dostatečným počtem dřevěných korýtek na krmivo
• sklep na dužnaté krmo (je bezpodmínečně nutný)

Pro sledování a kontrolu stavu zvěře je v obůrce nutná alespoň jedna krytá pozorovatelna (kazatelna). Přezimovací objekt má být opatřen tabulkami se zákazem vstupu občanů do obůrky po dobu její funkce (uzavření zvěře).